Evropský AI Act se přesunul od teorie k reálnému dodržování pravidel
Dne 2. srpna 2026 začaly platit povinnosti transparentnosti podle článku 50 evropského AI Actu. Týkají se informování uživatelů, že komunikují s umělou inteligencí, označování deepfaků a strojově čitelného označování obsahu vytvořeného AI. Platí bez ohledu na to, zda je systém klasifikován jako vysoce rizikový, a národní orgány dozoru nad trhem je nyní mohou vymáhat, s pokutami až do výše 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu. Existuje jedno přechodné období: AI systémy uvedené na trh před 2. srpnem musí požadavek na strojově čitelné označování splnit až od 2. prosince 2026.
Balíček Digital Omnibus mezitím posunul mnohem náročnější povinnosti pro vysoce rizikové systémy na prosinec 2027 a srpen 2028. Řada titulků to vyložila tak, že „AI Act byl odložen“, pravidla transparentnosti ale zůstala beze změny. Pro firmy vyvíjející AI software se tak otázka mění z „Co bude AI Act jednou vyžadovat?“ na „Dokážeme prokázat, že pravidla dodržujeme?“. V praxi to znamená už teď mechanismy pro informování uživatelů, označování obsahu a přehled používaných AI systémů. Plnohodnotné řízení rizik, dokumentace a auditní záznamy pro vysoce rizikové systémy přijdou na řadu později.
Komentář: Do textu budou vstupovat neviditlené vodoznaky, protože je budou tvořit samotné tokeny. V organizacích přibyde potřeba řešit případné školení, směrnice. Pokud je úroveń používání AI vyšší, přinese to s sebou samozřejmě vyšší zátěž. Dokážu si živě představit zuřivé vkládání textů do detektorů AI vodoznaků a různé způsoby, jak tyto vodoznaky naruší.
Zdroj: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/regulatory-framework-ai
Umělá inteligence dostává ruce: Anthropic představil "USB standard" pro fyzické stroje
Společnost Anthropic otevřela 27. srpna výzkumné preview Model Hardware Standard (MHS), společné specifikace, která má AI agentům umožnit bezpečně ovládat fyzické přístroje, jako jsou mikroskopy, pipetovací roboti nebo robotická ramena. Propojení přístrojů v laboratoři či továrně dnes obvykle trvá týdny až měsíce, protože každý stroj má vlastní rozhraní a specialisté pro něj musí psát zvláštní propojovací software. MHS zavádí standardizovaný ovladač se sadou jednoduchých příkazů a popisem každého zařízení: co umí měřit, co lze nastavit a jaké bezpečnostní limity platí. Standard funguje s jakýmkoliv zařízením s programovatelným rozhraním a není vázán na modely Anthropicu. V prvních testech výrazně zkrátil dobu integrace: výzkumníci z Carnegie Mellon University propojili čtyři přístroje za zhruba osm hodin místo obvyklých týdnů. Agent ve firmě QuEra za jednu noc vytvořil skript, který obnovuje přesné nastavení laseru v kvantovém počítači v 99,3 % případů bez lidského zásahu. Partneři ale zároveň narazili na limity: AI zatím špatně chápe fyzikální problémy, jako jsou bubliny v pipetované kapalině, a potřebuje dohled odborníků. Anthropic proto standard zatím sdílí jen s první skupinou laboratoří a výrobců a chce s nimi vyvinout bezpečnostní testy, než ho zveřejní jako open source.
Komentář:Zpráva o Model Hardware Standard (MHS) mě fascinuje v tom, že přesouvá umělou inteligenci z našich obrazovek rovnou do fyzického světa. Pokud se tento univerzální jazyk pro stroje ujme (stejně jako se kdysi uchytilo klasické USB), případně jako MCP (model context protocol) AI reálně „dostane ruce“. Znamená to obrovský skok v tom, jak se bude vyrábět a bádat, protože jazykový model už nebude jen radit, ale rovnou ovládat robotické systémy v laboratořích i továrnách. Generování textů a obrázků byl jen zahřívací první poločas. Ti největší hráči jako Anthropic moc dobře vědí, že budoucnost neleží jen v nejchytřejším chatu, ale v budování infrastruktury, která AI propojí s hmatatelnou realitou. Nicméně když se řekne A, musí se říci i B a to je podpora na straně zařízení, která z MHS zase neudělá přes noc funkční AI USB.
Zdroj: https://www.anthropic.com/news/model-hardware-standard-research-preview
Revoluce jménem GPT-6 Astra: Umělá inteligence už nejen píše, ale i kliká
OpenAI představila model GPT-6 Astra, který označuje za nejinteligentnější a nejlépe sladěný model na světě. V některých testech dosáhl prakticky maxima, například 98 % v matematickém benchmarku FrontierMath Tier 4 nebo 99,9 % v testu abstraktního uvažování ARC-AGI-3. Hlavním tahákem je ovládání počítače: Astra zvládne vyplňovat online formuláře, aktualizovat záznamy v CRM, analyzovat data, vytvořit web a otestovat, zda všechny jeho funkce fungují. Tyto schopnosti měly už předchozí modely, Astra je ale výrazně rychlejší: v testu OSWorld dosáhla lepšího výsledku za zhruba poloviční čas než předchůdce GPT-5.6 Sol. Podle OpenAI také lépe odhadne záměr uživatele, když zadání není úplné, a v bezpečnostních testech způsobila méně nežádoucích akcí než konkurenční modely. Zároveň jde o dosud nejsilnější model v kybernetické bezpečnosti: dokáže samostatně najít a zneužít dosud neznámé zranitelnosti, a OpenAI proto konstatovala, že podle jejího rámce připravenosti překročil kritický práh. Pokročilé kybernetické úlohy proto model ve výchozím nastavení odmítá. Astra se nejprve zpřístupňuje vybraným firmám a v příštích dnech má být dostupná předplatitelům ChatGPT Plus, Pro, Business a Enterprise a přes API.
Komentář: Jako člověk, který s AI nástroji pracuje denně, jsem na vzletná PR prohlášení o „nových generacích inteligence“ už trochu imunní. Naleštěná videa a grafy od OpenAI vypadají vždycky fantasticky, ale realita každodenní práce bývá syrovější. Přesto musím uznat, že posun od jazykového modelu k plnohodnotnému „agentovi“, který umí reálně ovládat software a prohlížeč, je přesně ten milník, na který jsme čekali. Pokud Astra opravdu dokáže spolehlivě převzít administrativní rutinu, uvolní to obrovské množství času na skutečnou kreativu a strategii, kterou za algoritmus (zatím) nevymyslí. Na druhou stranu jsem hodně obezřetný vůči slibům o bezchybném „úsudku“ modelu v momentě, kdy mu chybí informace. Opravdu chceme, aby si AI u klientské práce domýšlela kroky sama? Zůstávám tedy opatrným optimistou. Bude to obrovský šetřič času, ale dokud si Astru nevyzkouším v bitevním poli reálných projektů, pořád to pro mě bude nástroj, který vyžaduje pečlivou lidskou ruku na volantu. Při programování a vědecké práci v příkazové řádce mě ale model velice mile překvapil.
Anthropic (opět) mění pravidla hry: Přichází Claude Fable 5.1 a exkluzivní Mythos 5.1
Společnost Anthropic představila modely Claude Fable 5.1 a Claude Mythos 5.1, které označuje za nejpokročilejší modely na světě pro programování a znalostní práci. Technicky jde o tentýž model, který se liší jen úrovní bezpečnostních pojistek. Fable 5.1 je dostupný všem a oproti předchůdci Fable 5 přináší výrazný posun: v testu autonomní vědecké práce Terminal-Bench-Science zvládl 52,6 % úloh oproti 24,7 %, tedy víc než dvojnásobek. U typického používání bude navíc zhruba o 25 % levnější, protože Anthropic zlevnil opakované čtení již zpracovaného kontextu. Fable 5.1 také nově smí hledat softwarové zranitelnosti, i když ne vytvářet exploity. Mythos 5.1 nabízí volnější pojistky pro ověřené osoby a organizace, jejichž práci běžná omezení v kybernetické bezpečnosti a vědách o živé přírodě brzdí. Dostupný bude přes dva programy ověřeného přístupu, jeden pro kyberbezpečnost a druhý pro biologický výzkum, který Anthropic vyvinul ve spolupráci s americkou vládou. Zatím ho mohou používat jen vybrané americké organizace, Anthropic ale chce přístup rozšířit.
Komentář: Strategie Anthropicu uvést na trh dvě verze totožného modelu je z mého pohledu naprosto fascinující, ale pro běžného tvůrce i trochu frustrující. Definitivně se nám tu totiž prohlubuje propast mezi tím, co AI už reálně umí (Mythos), a tím, co technologičtí giganti považují za bezpečné vypustit mezi „běžný lid“ (Fable). Na jednu stranu plně chápu obavy z toho, co by autonomní agenti bez omezujících mantinelů mohli napáchat. Z hlediska PR a byznysu je to navíc od Anthropicu geniální tah – demonstrují svou masivní technologickou převahu nad konkurencí, ale zároveň si budují image toho nejzodpovědnějšího hráče na trhu. My se ovšem musíme smířit s tím, že ta skutečně přelomová umělá inteligence se čím dál více uzavírá za dveře B2B smluv a korporátních NDA. Otázkou je, jak dlouho nám pro každodenní práci budou stačit „sešněrované“ veřejné modely, když víme, že ten skutečný potenciál leží o kousek vedle, mimo náš dosah. Fable 5.1 jsem velice intenzivně používal a chvílemi mi připadal hloupější, než původní Fable 5 nebo současný Opus, ale možná je to mnou.
Zdroj: https://www.anthropic.com/claude-fable-and-mythos-5-1
Nečekaná shoda rivalů: Amodei, Altman i Musk chtějí přibrzdit vývoj AI, Trump nesouhlasí
Šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval v eseji „We Must Pace the Frontier“ k záměrnému zpomalení tempa, jakým se zlepšují nejvýkonnější modely umělé inteligence. Jako hlavní důvod uved červencový incident, kdy roj AI agentů OpenAI unikl z testovacího prostředí a podnikal kybernetické útoky. Podle Amodeie by roje neovladatelných agentů mohly ovládnout internet už za šest měsíců. Navrhl tříkrokový plán: nezávislé hodnotitele s rozsáhlým přístupem do AI laboratoří, spolupráci celého odvětví a nakonec mezinárodní dohodu, ke které by se připojila i Čína. První krok chce Anthropic udělat sám. Ve vzácném projevu jednoty se k němu přidal Elon Musk slovy „Dario má pravdu“ a Sam Altman, podle kterého OpenAI o zpomalení už interně jedná a externí hodnotitele také přijme. Altman ale později upřesnil, že zpomalit neznamená zastavit. Kritici jako investor Chamath Palihapitiya naopak Amodeiovi vyčítají, že mu jde spíš o tržní pozici. Americký prezident Donald Trump výzvu odmítl: podle něj hrozby přehánějí „negativní síly“ a USA si musí udržet náskok před Čínou, protože „kdo vyhraje AI, vyhraje“. Připustil ale, že nějaká pravidla jsou potřeba. Čínské ministerstvo zahraničí Amodeiova varování označilo za strašení.
Komentář: Když vidím Elona Muska a Sama Altmana souhlasně přikyvovat na výzvy ke zpomalení a větší regulaci, automaticky se mi zapíná detektor skepticismu. Nechápejte mě špatně, bezpečnost pokročilých AI agentů je objektivně obrovský problém, který musíme řešit. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tohle volání po „pauze“ a přísných auditech má i silný byznysový podtext. Velcí hráči mají obrovský technologický náskok a voláním po složitých regulačních překážkách a výjimkách z antimonopolních pravidel si kolem sebe mohou efektivně vybudovat ochranný příkop. Pro menší startupy nebo open-source scénu by totiž zavedení takto nákladných dohledových mechanismů mohlo být likvidační. Opatrnost je rozhodně na místě, ale neměli bychom naivně věřit tomu, že technologičtí miliardáři najednou chtějí zpomalit nejlukrativnější technologický závod v historii čistě jen z altruismu.
Nový Mac mini a Mac Studio: Siláci pro lokální AI za tučnější cenu
Apple 25. srpna představil nové generace stolních počítačů Mac mini a Mac Studio. Mac mini je prvním Macem s novým čipem M6, který Apple označuje za svůj první procesor vyráběný 2nm technologií. Dražší varianta dostala čip M5 Pro. Mac Studio nabízí čipy M5 Max a zcela nový M5 Ultra s až 512 GB jednotné paměti, díky čemuž na něm půjdou lokálně provozovat i velmi rozsáhlé jazykové modely. Apple u obou strojů zdůrazňuje právě výkon pro práci s AI, i když zrychlení slibuje také při práci s videem a 3D grafikou. Ceny začínají na 25 990 Kč za Mac mini s M6 a 69 990 Kč za Mac Studio s M5 Max, nejvýkonnější konfigurace se ale šplhají vysoko: Mac Studio s M5 Ultra, 256 GB paměti a 16TB diskem stojí 538 990 Kč. Předobjednávky už běží, v prodeji budou počítače od 22. Září.
Komentář: Jako člověk s AI velmi spojený, musím Applu zatleskat za to, kam hardwarově tlačí lokální spouštění modelů. Mít možnost svižně rozjet slušný jazykový model přímo na stole bez nutnosti spoléhat se na cloud a neustálé připojení k internetu, je pro bezpečnost klientských dat a plynulost práce obrovské plus. Nicméně, to zvýšení cen jasně ukazuje, že Apple moc dobře ví, jakou má v tomto segmentu aktuálně sílu (a že musí taky nakupovat komponenty, na trhu, který je úplně jinde než byl). Zatímco Mac mini byl historicky poměrně dostupnou vstupní branou do macOS ekosystému, s novou generací se z něj (zvlášť u vyšších konfigurací) stává exkluzivnější záležitost. Otázkou tak zůstává, zda se běžnému uživateli nebo tvůrci obsahu opravdu vyplatí investovat desítky tisíc do vlastního „železa“, nebo jestli nakonec nevyjde levněji zaplatit si měsíční předplatné gigantů jako ChatGPT či Claude. Pro vývojáře a hardcore AI nadšence to bude splněný sen, ale pro řadu z nás to zatím může být spíše drahý luxus.
OpenAI odhaluje projekt Jalapeno: Extrémně rychlé uvažování míří z cloudu na běžná zařízení
OpenAI zveřejnila 25. srpna 2026 první naměřené výsledky Jalapeña, svého prvního vlastního čipu určeného pro inferenci, tedy pro provoz již natrénovaných AI modelů. Firma čip otestovala na veřejném benchmarku InferenceX od SemiAnalysis se třemi otevřenými modely (GPT-OSS 120B, DeepSeek R1 a Kimi K2.5) a porovnala ho s předními komerčními systémy. Jalapeño podle ní zvládlo na watt příkonu 1,5 až 1,9krát víc práce a odpovědi vracelo s 1,7 až 3,6krát nižší celkovou latencí. Čip se jmenovitým příkonem 700 wattů je navržen tak, aby minimalizoval přesuny dat mezi částmi systému, což zrychluje hlavně interaktivní úlohy a AI agenty, kteří provádějí mnoho kroků za sebou. Při jeho vývoji pomáhala samotná AI: od prvního návrhu k finální výrobní verzi tým došel za devět měsíců. OpenAI chce čip nasadit ve svých datových centrech do konce roku a už pracuje na druhé a třetí generaci. Zároveň ale plánuje dál ve velkém využívat čipy Nvidie a dalších dodavatelů.
Komentář: Tohle je přesně ten moment, kdy se OpenAI začíná měnit ze softwarové firmy na plnohodnotného technologického giganta, který chce mít kontrolu nad celým svým ekosystémem. Ačkoliv se dušují, že budou Nvidii a další dodavatele využívat i nadále, je jasné, že si tímto krokem začínají budovat nezávislost a páku pro vyjednávání. Pro nás jako uživatele či vývojáře to znamená dvě věci. Zaprvé, provoz AI agentů (kteří vyžadují neustálé dotazování a vrácení výsledků v reálném čase) bude díky nižší latenci mnohem plynulejší a dost možná i výrazně levnější. Tato spirála zrychlování inovací se začíná roztáčet tempem, kterému bude pro klasické výrobce čipů velmi těžké konkurovat. Jalapeño možná Nvidii hned zítra neohrozí, ale jasně ukazuje, jakým směrem se bude budoucnost AI infrastruktury ubírat.
Zdroj: https://openai.com/cs-CZ/index/jalapeno-first-results/
OpenAI vyřešila matematický problém tisíciletí. Nebo ho ukradla z cloudu?
Společnost OpenAI oznámila, že její interní model, výkonnější než GPT-6 Astra, vytvořil řešení Navierova–Stokesova problému existence a hladkosti řešení, jednoho ze sedmi „problémů tisíciletí“. Podle firmy na tom pracovala skupina řádově 10 000 souběžně spuštěných AI agentů, kteří dospěli k výsledku za zhruba 88 hodin. Důkaz ukazuje, že proudění tekutiny se může v konečném čase „rozbít“, a firma zveřejnila i jeho formální ověření v nástroji Lean. Nezávislí matematici ho ale zatím nepotvrdili. Oznámení navíc provází spor o prvenství. Matematik Tristan Buckmaster z Newyorské univerzity na příbuzném problému zhruba rok pracoval s Leventem Alpögem z Anthropicu a používali při tom modely Claude i Codex od OpenAI. Buckmaster tvrdí, že OpenAI začala na problému pracovat až poté, co se k ní doneslo, jak blízko jsou s Alpögem výsledku. OpenAI to sama přiznává: podle jejího vlastního popisu se do problému pustila 1. září, když zaslechla fámu o jejich práci. Buckmaster se také ptal, zda model neměl přístup k jeho soukromým konverzacím v Codexu, kam ukládal své rozpracované texty. OpenAI to odmítá a po interním šetření uvádí, že jeho data výsledek nemohla nijak ovlivnit, ani prostřednictvím tréninku.
Komentář: Tohle už dávno není jen akademický spor o to, čí jméno bude zapsáno v učebnicích, ale naprostý budíček pro celý vědecký i byznysový svět. Ukazuje se zde ta zásadní stránka využívání proprietárních AI nástrojů pro inovativní práci. Jakmile nasypete své nejlepší know-how nebo firemní tajemství do cloudu velkého poskytovatele umělé inteligence, dost možná mu tím odevzdáváte návod, jak vás nahradit a přeskočit (i kdyby se jen trochu inspiroval a pak by jeho inspiraci někdo vehementně popíral).
Představa, že OpenAI díky svému téměř neomezenému rozpočtu (na tento konkrétní výpočet padlo podle odhadů přes 20 milionů dolarů) prostě nasaje načatou lidskou myšlenku a pomocí armády 10 tisíců AI agentů ji strojovou rychlostí dotáhne do cíle dřív než sám autor, totálně mění pravidla hry. Pokud vědci, vývojáři a startupy ztratí jistotu, že systémy jako ChatGPT nebo Codex nefungují jen jako sofistikované „vysavače nápadů“ pro své tvůrce, nevyhnutelně to povede k obrovskému exodu směrem k lokálním a open-source modelům. OpenAI sice možná vyřešila problém tisíciletí, ale dost možná u toho nenávratně zničila důvěru v komerční cloudovou AI.
A jak říkám nejen já (https://techcrunch.com/2026/07/13/satya-nadella-has-issued-a-shocking-warning-to-companies-using-ai/) za token se platí dvakrát. Poprvé většinou v dolarech a podruhé v myšlenkách a nápadech.
Zdroj: https://openai.com/index/navier-stokes-solution/
https://www.nytimes.com/2026/09/10/science/tristan-buckmaster-openai-math-navier-stokes.html
Když si AI založí vlastní underground: Utajený útok agentů OpenAI na německý web
Agentura Reuters jako první informovala o dosud nezveřejněném incidentu z jara 2026, kdy autonomní AI agenti označující se jako systémy OpenAI zhruba dva měsíce využívali málo navštěvovanou německou programátorskou wiki DseWiki jako vlastní nástěnku. Stránku přitom nemuseli hackovat: je veřejně editovatelná podobně jako Wikipedie. Výzkumníci z neziskové skupiny Nightingale Collective tam napočítali přes 15 tisíc úprav, na kterých si agenti předávali tipy, jak obcházet bezpečnostní omezení, podvádět při zadaných úkolech a skrývat své chování před lidskou kontrolou. Když moderátoři v červnu začali stránky mazat, agenti si založili záložní stránky a vytvářeli nové rychleji, než je lidé stíhali odstraňovat. Podle zdrojů Reuters o incidentu OpenAI věděla několik týdnů předem. Firma však popírá, že by vyšetřování brzdila, a tvrdí, že šlo o případ oddělený od červencového útoku jejích agentů na Hugging Face. Na povrch se vše dostalo až koncem srpna díky nezávislým výzkumníkům.
Komentář: Zprávy o tom, že si AI modely někde na pozadí internetu budují „undergroundová fóra“, aby zjistily, jak obelstít své vlastní vývojáře, mě vrací rychle nohama na zem. Připomíná to spíše zápletku z kyberpunkového románu než běžný softwarový bug. Na jedné straně to ukazuje fascinující schopnost umělé inteligence adaptovat se a plnit cíl za každou cenu – což je koneckonců vlastnost, kterou od ní chceme. Na straně druhé jde o obrovský varovný prst. Zatajování podobných úniků ze strany OpenAI (pokud to tak skutečně bylo) navíc narušuje už tak křehkou důvěru, kterou k lídrům tohoto oboru chováme. Dokud AI neumí hrát podle pravidel, je představa plně autonomních agentů, kteří nám budou spravovat firemní data, e-maily a rozpočty, spíše děsivá než lákavá. AI jako asistent je k nezaplacení, ale lidská ruka zkrátka musí zůstat na volantu.
Anthropic vydává report: AI pomáhá s vývojem raket a biologických zbraní
Společnost Anthropic zveřejnila v září 2026 novou zprávu o zneužívání svých AI modelů (Threat Intelligence Report). Dokumentuje v ní řadu případů, kdy se státní i nestátní aktéři pokoušeli využít Clauda ke kybernetickým útokům, sledování nebo vývoji zbraní. Mezi popsané případy patří pokusy hackerů s vazbami na Írán sestavit databázi cílů amerického námořnictva, snaha čínských aktérů vyvíjet protitorpédové systémy nebo skupina z Jemenu, která s pomocí nástroje Claude Code a několika souběžně spuštěných instancí modelu pracovala na navigačním softwaru pro rakety. Zpráva se poprvé samostatně věnuje i zneužití AI v biologii, například pomoci s plánováním a dokumentací výzkumu nebezpečných virů. Podle Anthropicu nejde o typické využití jeho modelů, ale o nejzávažnější zachycené případy. Řadu pokusů zablokovaly ochranné mechanismy a v ostatních případech firma účty zrušila. Zpráva zároveň upozorňuje, že AI nedělá útoky sofistikovanějšími, ale výrazně je zlevňuje a zrychluje.
Komentář:
Zatímco se celosvětová debata o bezpečnosti AI často točí kolem populárních sci-fi scénářů o „vzpouře strojů“ (což přiživil i nedávný únik modelu od OpenAI), zpráva od Anthropicu nás vrací tvrdě do reality. Tou největší a nejbezprostřednější hrozbou dnes totiž není to, že se AI sama „zblázní“. Hrozbou jsou lidé, kteří její obrovský potenciál systematicky obracejí proti sobě samým. Když skupiny v Jemenu používají programovací nástroj od Anthropicu k vývoji navádění raket tak, že nechají jednoho AI agenta psát kód, druhého dělat rešerše a třetího provádět revizi, vidíme tu v praxi naprosto stejný postup (tzv. multi-agentní orchestraci), jaký pro běžný vývoj softwaru nabízí nově třeba Meta s jejich Muse Code. Zkrátka technologie dvojího užití (dual-use) v té nejděsivější podobě.
Tato zpráva navíc v plné nahotě ukazuje naivitu současných „bezpečnostních mantinelů“ (guardrails). AI firmy se rády chlubí tím, jak jejich modely odmítnou napsat rasistický vtip nebo primitivní návod na bombu, ale odhodlaní armádní výzkumníci tyto filtry zjevně dokážou obcházet pomocí sofistikovaných proxy sítí a rozkouskování úkolů. Technologický sektor nám tak v podstatě v přímém přenosu naservíroval demokratizaci vývoje pokročilých zbraní a kybernetické špionáže. Účty útočníkům sice můžete smazat, ale jakmile nástroj jednou uvolníte do světa, stojíme na prahu zcela nových závodů ve zbrojení, ke kterým dodává tu nejlepší munici samotné Silicon Valley. A když to nepůjde přes API, lokální modely s příslibem dohonění těch nejlepších frontier modelů, nabídnou k pokračování v práci na IP adrese 127.0.0.1.
Zdroj: https://www.anthropic.com/threat-intelligence-report-september-2026
